(31. května 2023) Byla to moje třetí návštěva Sudetoněmeckých dnů. Dvakrát jsem reprezentoval coby historik ústecké muzeum a připravovanou expozici "Naši Němci" a teď v neděli coby senátor poprvé také českou politickou scénu. Je to takový veletrh národní identity a lokálního patriotismu Němců s kořeny z německojazyčných oblastí Čech. Hlavní náplň představuje vzpomínání na ztracený domov a také budování současných vztahů s Čechy.

Stejně jako česká společnost je i ta sudetoněmecká názorově rozmanitá, zahrnuje Česku vstřícné i nacionalisticky odměřené postoje. Ovšem s ubýváním starší generace, která prožila poválečná utrpení spojená s odsunem, výrazně převažuje ta vstřícná část.

Mohu to posoudit z vlastních postřehů při srovnání se zážitky z první účastni, od níž už uplynulo deset let. Výmluvně to ilustrovaly i projevy hlavních politických osobností na letošním 73. ročníku. Český ministr školství Mikuláš Bek prohlásil, že je prvním představitelem české vlády, který vystoupil na sudetoněmeckých dnech, aniž by musel projevovat zvláštní odvahu. Šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndt Posselt dokonce označil sudetské Němce a Čechy za jeden národ mluvící dvěma jazyky. Za to by z obou stran ještě před pár lety jistě sklidili nemálo jedovatých výtek.

Symbolicky jsem si pro tuto příležitost k obleku vzal kravatu po svém dědovi. Ten jako syn smíšené česko-německé rodiny z Ústí nejdříve prožíval ataky ze straně sudetoněmeckých nacionalistů. Šikanovali ho jako Poločecha. V roce 1938 musel ze dne na den vyměnit českou školu za německou. A protože rodina nepřijala čest v podobě "říšského občanství" neměl šanci jako občan druhé kategorie po ukončení základního vzdělání pokračovat v Sudetech ve studiu. Po osvobození se musel bránit označení za poloněmce. Jeho babička s dědou šli do odsunu a už je nikdy neviděl. Jeho německá matka sice v Ústí zůstat mohla, ale zažívala ústrky ze strany českých nacionalistů.

Děda zemřel začátkem devadesátých let, když ještě staré jizvy krvácely. Asi by se divil, že na sudetoněmeckých dnech zní rok od roku stále častěji vedle němčiny i čeština...