Proč se Martin Krsek rozhodl oznámit svou kandidaturu do Senátu právě v kulisách zahrady ústecké Solvayovy vily? Učinil tak z několika důvodů, které vysvětlil  22. května v místní zahradě za nečekaně hojné účasti občanů.

„Jednak mám k Solvayově vile osobní vztah, stejně jako mnozí Ústečáci. Budova od 60. let minulého století fungovala jako školka a sám jsem tam jako dítě několikrát byl. A pak mi šlo o symboliku. Je to památka na bohatou industriální minulost. Současný stav vily, která řadu let trpěla jako vybydlená ruina, je dokladem úpadku regionu, ve kterém ale třímá mnoho příležitostí,“ vysvětlil historik Martin Krsek své motivace.

Na zahradu Solvayovy vily dorazilo v průběhu odpoledne opravdu hodně lidí.

Vilu familiárně nazývanou místními Solvajka nechal postavit v roce 1908 belgický vynálezce, filantrop a podnikatel evropského formátu Ernest Solvay. Sloužila jako ředitelské sídlo náležící k továrně, která bývala jedinou moderní sodárnou v českých zemích. Tuto roli si vila zachovala až do roku 1945, kdy byla znárodněna jako součást podniku TONASO.

Vila propojila komunitu starousedlíků

„Vnímám jako křivdu na místě, které je, nebojím se říct, nadčasové, že bylo vlastně ukradeno dvakrát – jednou při znárodnění a později při privatizaci,“ vyjádřila se na adresu vily Lenka Laubrová Žirovnická. Manželé Laubrovi se starají o vilu od letošního ledna.

Manželé Laubrovi, majitelé vily, zajistili pro návštěvníky rozsáhlé zahrady skvělé občerstvení.

„Vila je z těch, které pro svou unikátnost nepatří do výhradních soukromých rukou, ale měla by přinášet užitek veřejnosti,“ pokračovala.

Manželé dům s rozsáhlou zahradou zakoupili se záměrem zřídit centrum paliativní péče pro děti se vzácným onemocněním. Vila by měla sloužit také jako místo setkávání – pro rodiče dětí se vzácným onemocněním, ale i pro všechny, kdo si chtějí užít génia loci kouzelného místa.

Nejasný další osud

Ústečtí ocenili možnost se v poslední květnovou neděli  podívat do vily, která se stala vybydlenou ruinou vystavenou útokům nezvaných hostů. Zahrada obklopující dům pookřála, Laubrovi odvozili tuny sutin a vyčistili okolní pozemek.

„Nad Solvajkou místní prostě zlomili hůl, nikdo nečekal, že by se tohle místo mohlo probudit k životu,“ pokračuje Lenka Laubrová Žirovnická. Přestože odborná studie Institutu Pallium prokázala potřebnost zařízení pomáhající dětem se vzácným onemocněním a jejich rodinám, projekt se zatím zastavil. Česká asociace vzácných onemocnění se odmítla na záměru podílet a zavázat se, že v horizontu několika let převezme funkční veřejně prospěšnou a kulturní instituci do své kompetence. V odmítavé argumentaci zaznělo, že podobné zařízení by našlo lépe uplatnění v Praze. „Na nás nyní je úkol najít nového zodpovědného nositele vize, která dostane šanci na realizaci a otevře vilu zrakům a potřebám veřejnosti,“ sdělila Lenka Laubrová Žirovnická.

I přes působení vandalů a necitlivé zásahy předchozího majitele se zachovala část unikátních prvků rozlehlého interiéru.

Echt! Ústečák a patriot

„Jako historik a zastupitel se vyslovuji proti tendencím centralizovat zajímavé projekty v Praze a proti tomu, že se významné úřady a instituce nerozmisťují v ostatních částech republiky. Solvayova vila je jednou z mnoha staveb, jejichž osudem je hrozba pádu do zapomenutí,“ rozpovídal se Martin Krsek a zmínil například Schichtovy lázně, Schichtovu správní budovu a Schichtovu vilu. Právě pro Schichtovy lázně vytvořil koncept Vědeckého centra a Průmyslového muzea.

„Jsem ústecký patriot a cítím zodpovědnost ke kulturnímu dědictví, které nám bylo zanecháno. Účast sto padesáti lidí na oznámení mé kandidatury ukazuje, že téma vrácení života a důstojnosti podobným objektům ve veřejnosti rezonuje. Ústecký kraj si zaslouží, aby do něj směřovaly investice, aby se rozvinul jeho skrytý potenciál. V tomto směru chci být jako senátor Ústeckému kraji užitečný,“ uzavřel Martin Krsek.

Zadavatel SEN 21, zpracovatelé text: Iva Ch Růžičková, foto: Pavel Matoušek.