4. dubna 2026 – Audience u papeže, Rok smíření na severozápadě Čech a sudetoněmecké dny v Brně, ústecké knihkupectví Pod Věží a zpřístupnění šikmé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem, to byla témata, s nimiž jsem dorazil za jeho excelencí Stanislavem Přibylem krátce před tím, než definitivně vymění litoměřické biskupství za arcibiskupský stolec v Praze. A také jsem mu samozřejmě popřál do nového působiště všechno dobré.

Římskokatolická církev mě potěšila, že letos zvolila do svého čela v Čechách člověka, který mezi priority v nové funkci staví snahu „uzdravovat oběti zneužívání v církvi“. Z regionálního pohledu mne velice zaujal, když v naší diecézi vyhlásil rok 2026 „Rokem smíření“ Čechů a sudetských Němců. To zvlášť povzbudí v době, kdy část vrcholných představitelů tuzemské politické scény naopak programově šíří nacionální nenávist, jejímž terčem jsou v prvé řadě Ukrajinci, ale v poslední době také znovu sudetoněmečtí krajané. To v souvislosti s historicky prvním ročníkem sudetoněmeckých dnů v Česku, který se v květnu uskuteční v Brně. S novým arcibiskupem jsme se shodli, že pro budování pevné a pozitivní vazby k pohraničním regionům je stěžejní znát a respektovat historii jejich bývalých obyvatel. O Roce smíření, jehož součástí budou duchovní setkání na místech poválečných excesů vůči německy mluvícímu obyvatelstvu i připomínka obětí holocaustu, mluvil Stanislav Přibyl dokonce s papežem Lvem XIV. při své nedávné návštěvě Vatikánu. V té souvislosti mi též potvrdil, že římskokatolická církev podpoří sudetoněmecké dny v Brně osobní účastí jednoho ze svých čelních představitelů.

Jeho excelenci jsem poděkoval za ohleduplnost vůči kulturnímu přínosu legendárního ústeckého knihkupectví Pod Věží, které sídlí v budově církve a hrozilo mu uzavření kvůli zvyšování nájmu. Příjemné pro mne také bylo zjištění, že sleduje přípravy zpřístupnění šikmé věže a těší se na realizaci tohoto projektu Ústecké komunitní nadace, který jsem před lety s kolegy inicioval. Snad se v brzké době dočkáme odstranění posledních legislativních překážek a umožníme veřejnosti na vlastní kůži zažít kuriózní pocit z pobytu na vrcholu šikmé zvonice a zároveň se seznámit s historií gotické památky včetně dramatu druhé světové války, které vedlo k jejímu náklonu. Spolupráce s římskokatolickou církví jako majitelem objektu je pro úspěch záměru stěžejní.