(29. 10. 2025) Poslání vyřídit srdečné pozdravy a gratulace z Ústí mi včera násobilo radost z oficiální účasti na předávání státních vyznamenaní na Pražském hradě.

V plejádě skvělých osobností, které z rukou prezidenta Petra Pavla přijaly ocenění za mimořádný přínos pro Českou republiku, jsem vyhledal válečného zpravodaje Českého rozhlasu z Ukrajiny Martina Dorazína. Novinář přinášející mrazivé zprávy o těžkém životě obyvatel napadené země od úplného začátku ruské agrese sám riskuje život, aby pro autentičnost dosáhl míst co nejblíže frontě.

Důkaz, že to není prázdná fráze, dokládá tragédie německých reportérů, o níž svět informovala média v den svátku naší republiky, jen pár hodin před slavnostním ceremoniálem udílení medailí.

Martinu Dorazínovi jsem poděkoval za jeho hrdinství a pozdravil ho od jeho ústecké kamarádky Terezy Laubeové, která je shodou okolností dcerou mého asistenta a parťáka Davida Daduče. Svět je občas malý 🙂