(16 .12. 2025) „Klimatická krize v Česku skončila,“ prohlásil nový ministr životního prostředí, motorista Petr Macinka.

V klíčovém resortu tím nastavil klausovský princip sebestředného popírání vědeckých faktů. A bude to už jen více či méně zlé, ať je ministrem životního prostředí Filip Turek, Petr Macinka nebo někdo třetí za Motoristy sobě.

Už od podzimních voleb se připravuji na to, že ochrana přírody bude sama potřebovat ochranu.

Proto jsem jako člen senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí minulý týden usiloval o post v nově zřízené Radě pro odpadové hospodářství, kterou coby meziresortní poradní orgán ministra založil ještě před demisí Petr Hladík. Kolegové mou nominaci schválili, a tak budu zastupovat Senát v projednávání problematiky odpadového a oběhového hospodářství.

Plýtvání cennými surovinami tím, že je po jednom použití jednoduše vyhodíme, má významný podíl na celosvětové klimatické krizi (tedy vyjma Česka, jak už víme).

Třeba hliníkové plechovky, které jsou stoprocentně recyklovatelné, dokážeme u nás vrátit do oběhu sotva ze 30 procent. Pro zbytek se musí znovu vytěžit ruda a z ní získat čistý hliník, což je o 95 procent energeticky a tím i klimaticky náročnější. Přitom by stačilo zavést zálohy na plechovky. Mnohde jinde už je to odzkoušeno. Třeba právě to chci novému ministrovi z pozice člena Rady poradit.