Je Most lepší než Ústí? I o tom jsme vedli v pondělí debatu se členy mosteckého Rotary Clubu. Tamní pobočka celosvětově rozšířeného spolku podnikatelů angažovaných ve veřejných věcech si mě pozvala na besedu, protože ji zaujaly mé aktivity v roli senátora i muzejníka.

Rotariáni se zajímali o iniciativu „Echt! Region“, v rámci které společně s chomutovským senátorem Přemyslem Rabasem prosazujeme legislativu na pomoc chudším regionům. Rezonovalo i téma největšího velkorypadla světa RK 5000. V jeho záchranně jsem se angažoval coby člen pracovní skupiny Ústeckého kraje, ale jeho nové vedení se rozhodlo bohužel už nepokračovat. Vzrušenou diskuzi vyvolal obchod s chudobou a přístup státu, který problém v našem kraji spíš prohlubuje než řeší.

Hodně pozornosti jsme ale věnovali pozitivním věcem, zejména v posunu vnímání německé minulosti regionu, péči o opuštěné německé hroby, odhalení hodnot brutalistní „socialistické“ architektury a obecně formování identity Ústeckého kraje. A na závěr mi pánové položili otázku na tělo. Co soudí obyvatelé krajského města o Mostu?

Upřímně jsem odpověděl, že v minulosti se tu při hovoru o Mostu vybavil především ten, kdo jen na tom ještě hůř. A dnes? Dnes by si mělo Ústí vzít Most v lecčems za příklad – rozvoj jezera, architektonické soutěže a obecně spolupráce s odborníky, záchrana ohrožených architektonických dominant i za cenu odkupu do majetku města, patrioti ve vedení radnice… V tom všem nás Most předběhl.

„Bez vize a odvahy to nemůže fungovat,“ řekl mi na rozloučenou jeden z členů klubu, první porevoluční starosta Mostu Bořek Valvoda.

Beseda V Mostě. Martin Krsek a členové tamního Rotary Clubu.