Jména Ústečáků, které zavraždili nacisté v rámci „konečného řešení židovské otázky“, rezonovala včera na piazzettě před kinem Hraničář z úst současných obyvatel města. Jako každý rok tím akce Jom ha-šoa připomněla konkrétní lokální důsledky nejzrůdnějšího zločinu v moderních lidských dějinách. Má také varovat před jeho opakováním. Holocaust byla do krajnosti vyhnaná rasová a nacionální nenávist, která ovšem žila ve společnosti už staletí před nástupem Hitlera k moci. A ani po této děsivé zkušenosti nevymizela, jen nabírala a žel dodnes nabírá rozličné formy.

Zrovna na mě vyšlo jméno Anny Pick. Manželky Oskara Picka, majitele vyhlášeného ústeckého obchodu s konfekcí na Mírovém náměstí, kterou nacisté zavraždili v Terezíně roku 1943 ve věku 80 let. To ovšem po osvobození nebránilo československému státu, aby ji označil za „germanizátorku“, protože mluvila německy, a zabránil tak její rodině dostat zpět nacisty arizovaný majetek v Ústí nad Labem…

Děkuji za dlouhodobou organizaci Jom ha-šoa učitelce trmické školy Jindřišce Waňkové a jejímu týmu.