25. srpna 2026 – Na srpnové pietě ústeckého masakru ještě oplývala energií, ale zároveň hrozila, že letos přijela do rodného města nejspíš naposled. A tři týdny nato Brigitte Gottmann skutečně zemřela.

Jako pamětnice spoluorganizovala každoroční vzpomínku na oběti lynče na Benešově mostě hned od devadesátých let, ještě v dobách, kdy se akce odehrávala spíše soukromě, bez oficiální účasti české politické reprezentace. Já se s ní coby historik několikrát setkal i na sudetoněmeckých dnech, kde patřila k nejvýraznějším zástupcům ústeckých vyhnanců. Vždy oblečená v „ústeckém“ kroji, s přátelským úsměvem srdečně vítala každého krajana, ať mluvil německy nebo česky. Narodila se v roce 1939 ve Svádově a s vášní mi popisovala svůj rodný kraj jako ráj plný jablek, hrušek a ovoce vůbec. Milovaný „Heimat“ musela na dobro opustit už coby šestiletá, ale po pádu železné opony se k nám často a ráda vracela.

Odpočívej v pokoji – Ruhe sanft!