10. července 2026 – Zákon o dostupném bydlení po roce znovu dorazil do Senátu, a to v nové podobě upravené současnou vládou. Původně pirátský návrh jsem podporoval od samého začátku, neboť v něm vidím konečně po dvou desetiletích naději na omezení obchodu s chudobou, který zásadně zatěžuje náš region. Počítá totiž se vznikem databáze nájemních bytů pro lidi v bytové nouzi. Vlastníkům, kteří byt do této databáze vloží, stát výměnou za dispoziční právo garantuje náhradu případných škod způsobených nájemníkem. Takové byty však musí splňovat základní standardy a nájemník kromě bydlení získá i sociální asistenci, která by mu měla pomoci postavit se na vlastní nohy.

Doposud nechával stát řešení bytové nouze na obchodnících s chudobou, kterým za to platil štědré doplatky na bydlení, ale nezajímal se ani o kvalitu poskytovaného ubytování, ani o další osud nájemníků. Vznikl tak paradox, kdy nejchudší lidé bydlí v nejnuznějších bytech za nejvyšší nájemné. Tento systém sice mnohé zachránil od života na ulici, ale vytvářel sociální past, z níž pro většinu nájemníků není úniku.

Společně s kolegyní z klubu Adélou Šípovou (SEN21 a Piráti) a bývalým hejtmanem Janem Schillerem (ANO) jsme doplnili usnesení Senátu o výzvu k vládě, aby umožnila obcím mít konečné rozhodnutí v tom, jaké byty se do databáze zařadí, zejména kvůli riziku jejich přílišné koncentrace v jedné oblasti a s tím spojené hrozby betonování současných vyloučených lokalit, či dokonce vzniku nových. Toho se obávaly obce, zvlášť u nás v Ústeckém kraji.