22. června 2026 – Výnosy ze sdílených daní se mezi větší města rozdělují nespravedlivě. Většina krajských měst získala v roce 2025 na jednoho obyvatele mezi 18 290 Kč (Karlovy Vary) a 19 340 Kč (Olomouc). V Ústí nad Labem to na každého z nás bylo 19 080 Kč. To není velký rozptyl. Jenže pak tu máme čtyři „privilegovaná“ města: Prahu (61 250 Kč na obyvatele) a Brno, Ostravu a Plzeň (mezi 35 470 a 35 860 Kč na obyvatele). To už jsou značné a těžko pochopitelné rozdíly. Zvýhodněná města mají víc peněz na svůj provoz a investice, což jistě přispívá k nežádoucímu rozevírání nůžek mezi městy a regiony.

Proto jsem rád podepsal návrh dvou kolegů senátorů, Michaela Canova z Liberce a Jana Holáska z Hradce Králové, aby Ústavní soud uvedené zvýhodnění čtyř měst v zákoně zrušil s odkladem, během kterého bude mít parlament možnost zákon nějak rozumně doplnit. Samozřejmě existují důvody pro posílené příjmy největších metropolí, ale rozdíly by neměly vytvářet tak bezdůvodně velké nerovnosti mezi městy. Jde o spravedlnost v jejich daňových příjmech, díky nimž mohou naše města, mají-li dobré vedení, pracovat pro nás – své obyvatele a návštěvníky.

Rozdíly v příjmech se propisují i do sílících rozdílů v bohatství měst a obcí. Podle údajů ministerstva financí měla čtyři největší města na konci roku 2024 na účtech 197,2 miliardy Kč, všechna ostatní města a obce dohromady 224,7 miliardy Kč. Zároveň měla čtyři největší města dluh ve výši 13,6 miliardy Kč a ostatní města a obce celkem 50,5 miliardy Kč. Samo ministerstvo financí letos v březnu uvedlo, že „Praha ani není reálně schopna zcela využít svůj investiční potenciál a ve větší míře zapojit přebytky minulých let. Je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil.“