29. března 2026 – Návrh poslance Andreje Babiše prohlásit 30. března „Dnem české vlajky“ byl jedním z prvních návrhů zákonů, který k nám od současné vládní většiny do Senátu doputoval. Sněmovnou prošel ve zrychleném režimu, bez odborného připomínkového řízení.

Nechápu, proč se v době válečných konfliktů s globálními důsledky dočkal takového upřednostnění zákon, který neřeší žádný akutní problém této země. Navíc kvůli spěchu koaliční poslanci schválili novelu se zásadní legislativní chybou, kdy státní vlajku označili lidovou a nikoli ústavní terminologií.

Já to vnímám jen jako snahu premiéra svézt se na vlně laciného národovectví a odčerpat pár voličů extrémistickým stranám. To rezonuje i v odůvodnění, kde jako překladatel definoval cíl „podpořit svátkem vlajky hrdost příslušnosti k českému národu“. Dost necitlivá formulace, když si uvědomíme, že se k české národnosti hlásí podle posledního sčítání lidu z roku 2021 jen kolem 60 % obyvatel ČR. Co ostatní plnoprávní občané, Moravané, Slezané, Slováci a další? Pro ně den vlajky nebyl určen? Ty nepovažuje premiér za hodné lásky k vlasti? Podívejte se na záznam toho, co jsem k tomu Andreji Babišovi řekl.

Jako hrdý obyvatel této země držím státní vlajku v úctě stejně jako další státní symboly, a tak jsem se zařadil k předkladatelům návrhu, který pozměňuje den české vlajky na svátek státních symbolů České republiky a propojuje ho s už existujícím Dnem české státnosti, který si připomínáme 28. září, na svatého Václava. Tento návrh senát schválil naprostou většinou. Uvidíme, jak se k němu postaví poslanci.