6. března 2026 – Nejšpinavější, nejsmradlavější, nejošklivější – že tohle klišé o Ústí nad Labem rozhodně neplatí, se mohou teď přesvědčit všichni návštěvníci Senátu Parlamentu ČR. V úterý otevřená výstava Ústecká NEJ ve Valdštejnském paláci na Malé Straně bude po dva týdny představovat největší severočeské město jako držitele řady záviděníhodných NEJ, jejichž zásluhou je republikovou, evropskou, či dokonce světovou jedničkou. Odkrývá například vztah Ústí k nejslavnější německé herečce Marlene Dietrich prostřednictvím jejího manžela a místního rodáka Rudiho Siebera nebo opravuje chybu o místě a času československé premiéry zvukového filmu, která se uskutečnila ve střekovském kině Alhambra v dubnu 1929. Neopomíjí ani nejšikmější věž ve střední Evropě na kostele Nanebevzetí Panny Marie.

„Hned den po vernisáži se konala schůze pléna Senátu. A protože výstava je přímo v jednacím sále, nemohl ji tak minout žádný z 81 senátorů ani ministři vlády, kteří ten den představovali horní komoře své legislativní návrhy. Od některých kolegů jsem hned zaznamenal pozitivní zpětnou vazbu,“ poznamenal Martin Krsek – senátor a kurátor výstavy v jedné osobě. Na vernisáži zahrál soubor klarinetů a saxofonů Základní umělecké školy Evy Randové několik písní od Beatles – nejslavnější kapely v historii. Připomněl tak další NEJ, které se do expozice už nevešlo, a to lví podíl ústeckého rodáka a světově známého kreslíře Heinze Edelmanna na filmu Žlutá ponorka.

Spolupořadatelem akce bylo Oblastní muzeum v Ústí nad Labem, které projekt Ústecká NEJ uvedlo v život přesně před dvaceti lety. Postupně spoluautoři Martin Krsek a Eva Tamchynová odkrývali superlativy spojené s Ústeckem a prezentovali je originálními cestami ve veřejném prostoru. Práci završila kniha Šedesát ústeckých NEJ vydaná v roce 2007. Za projekt získalo muzeum několik ocenění. Výstava potrvá do 16. března a po předběžném objednání v infocentru Senátu si lze domluvit její prohlídku.

Několik fotografií z vernisáže výstavy najdete tady.